Starší vydání:
EDITORIAL
Únor vítězí
Krátké dny mě deptají, já potřebuji sluníčko, aby mi dobíjelo baterie. A tak v zimě žiji podle lidových pořekadel, která mi pomáhají posouvat se dál, směrem k jaru: Lucie noci upije, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více...
Únor a Hromnice jsou pro mě jednoznačným příslibem jara, protože po krůčcích a krocích, které jsou přece jen dost abstraktním určením času, už konečně vím, že sluníčko je nad obzorem o celou hodinu déle. Přestávám tedy pozorovat slepice a nutit je natahovat kroky a těším se.
Letošní jaro nastoupilo nečekaně brzy a my jsme si první polední kávu na terase užili, považte už 2. února, na Hromnice! Pro lepší náladu mi ale stačí pouhé vědomí, že slunce je nad obzorem o hodinu déle, i když se třeba zrovna ukrývá za mraky. O lidové moudrosti vůbec nepochybuji, a proto mám Hromnice červeně vyznačené v kalendáři, protože po nich už bude jenom lépe, veseleji, barevněji ... tráva se zazelená, na oblečení nám bude stačit minutka a pivko si vypijeme na zahrádce. Tato naděje mi v únoru dodává energii téměř stejně jako sluníčko.
Nepřekáží mi zimní chlad, překáží mi zima a nedostatek barev. Miluji zimu na horách a dobré lyžování, toho si ale letos užíváme jen sporadicky, takže zimo, huš, my chceme jaro!
Přeji i vám hodně slunce a pohody,
Jana Šulcová Špatzová