Slyšeli jste tu velkou ránu? To si oddechli všechny učitelky a učitelé - konečně prázdniny! A my spolu s nimi doufáme, že budou přinejmenším tak žhavé, jako byly květen s červnem. Jenže upřímně, pro nás, dospělé, když zrovna nepracujeme ve školství anebo nejsme v divadelním angažmá, letní prázdniny jakoby nebyly. Redakční uzávěrky je třeba dodržovat stejně v červenci jako v srpnu.

Letní prázdniny jsou pro nás školou již nepovinné vlastně jen jedna velká iluze. Stejně jako Ježíšek i ony jsou společensky ustanovená výmluva, proč zvolnit a utrhnout pro sebe pár dní dovolené. Obléknout si kraťasy a tenisky, přestože nadevšechno miluju kostýmy a lodičky, a tvářit se, že sjíždět Sázavu je má největší touha, i když bych se radši povalovala u bazénu plného chlorované vody. Vlastně kromě škol a divadel se celý svět točí dál. I když vlastně ne, autobusy mají delší intervaly (řidiči také mají nárok na moře) a kolony jsou kvůli uzavírkám hustější (také silničáři se chtějí rekreovat).

Léto se v redakcích, bez ohledu na zpracovávané téma, i stylistiku, všeobecně považuje za okurkovou sezónu. Ale vlastně je to jenom oddechový čas, než vyběhneme vstříc dalším cílům. Všechno, co jsme za posledního půl roku nastřádali, teď použijeme do Letního speciálu a čekáme, co z toho bude. Nápady, inspirace, dojmy, styl - všechno to hezky jako puzzle zapadá do sebe. Pěkně se nám to letní vydání zakulatilo.

Ale teď už mi, moji milí čtenáři, dovolte, abych i já na pár dní vypnula počítač, nechala vás v klidu přečíst si všechny letní inspirace a odjela čerpat nové síly. Protože vy ještě netušíte, co my už víme -chystáme se vás překvapit. To budete koukat, vlastně číst.

Jana Špatzová